Geomorfologický celek a zároveň plochá hornatina nacházející se v severních Čechách a přilehlém polském příhraničí. Na území ČR sousedí na severu s Frýdlantskou pahorkatinou, na západě s Žitavskou pánví, na jihu s Ještědsko-kozákovským hřbetem, na jihovýchodě s Krkonošským podhůřím a na východě s Krkonošemi. Plocha české části číní 421,79 km2, střední výška je 695,8 m a nejvyšším vrcholem české části je Smrk (1 124,1 m), nejvyšším vrcholem celých Jizerských hor je pak Wysoka Kopa (1 126 m).
Geologicky je tento celek tvořen převážně žuly, v menší míře pak i břidlice, svory a setkat se zde lze i s čeidičem tvořenýmí částmi hor (např. vrchol Bukovec nad Jizzerkou). Typické pro tento geomorfologický celek jsou četná rašeliniště a velké množství skalních útvarů zejména na vrcholových hřebenech. Jizerskými horami probíhá hlavní evropské rozvodí mezi Baltským a Severním mořem – západní, jihozápadní a severní část české části hor náleží povodí Lužické Nisy a jejího přítoku Smědé, jihovýchodní a východní část hor pak náleží do povodí Jizery, která zde i pramení a jakousi raritou jsou její dva oficiální prameny – jeden v české části hor, druhý v polské části hor. Takřka celé Jizerské hory jsou součástí CHKO Jizerské hory, nejcennější části jsou pak chráněny i v mnoha maloplošných rezervacích (např. NPR Rašeliniště Jizery, NPR Jizerskohorské bučiny).
podcelek | okrsek | podokrsek | nejvyšší bod | m.n.m. | GPS |
Smrčská hornatina | Vysoký jizerský hřbet | Vlašský hřeben | Smrk | 1124,1 | N 50°53.34667 E 15°16.38333 |
Libverdská vrchovina | Měděnec | 777,2 | N 50°54.440 E 15°15.085 | ||
Jizerská hornatina | Smědavská hornatina | Jizera | 1122,1 | N 50°50.03167 E 15°15.57333 | |
Soušská hornatina | Střední jizerský hřeben | Věžní skály | 1018,2 | N 50°50.185 E 15°20.900 | |
Zámecký hřbet | Černý vrch | 1024,6 | N 50°49.865 E 15°17.915 | ||
Milířská vrchovina | Milíře | 998,7 | N 50°48.67333 E 15°15.53833 | ||
Polednická hornatina | Kristiánovská hornatina | kóta | 956,0 | N 50°48.88833 E 15°13.630 | |
Olivetská hornatina | Olivetská hora | 885,9 | N 50°50.335 E 15°08.50333 | ||
Bedřichovská vrchovina | Antonínovská vrchovina | Mariánská hora | 873,9 | N 50°46.86667 E 15°15.92167 | |
Rudolfovská vrchovina | Malinový vrch | 827 | N 50°47.300 E 15°07.97333 | ||
Tanvaldská vrchovina | Desenská vrchovina | kóta | 826 | N 50°45.72333 E 15°21.70667 | |
Lučanská vrchovina | Špičák | 803,2 | N 50°45.08667 E 15°16.94333 | ||
Loučenská vrchovina | vrstevnice | 730 | N 50°46.98333 E 15°07.510 | ||
Oldřichovská vrchovina | Špičák | 723,6 | N 50°51.865 E 15°04.44667 | ||
Černostudnická hornatina | Černostudnický hřbet | Černá Studnice | 869,2 | N 50°42.695 E 15°14.020 | |
Příchovický hřbet | vrstevnice | 840 | N 50°44.46833 E 15°21.75833 | ||
Maršovická vrchovina | Maršovický vrch | 743,1 | N 50°42.20667 E 15°12.24833 | ||
Albrechtická vrchovina | Kančí vrch | 679,9 | N 50°51.89667 E 15°03.24667 |