Rozsáhlý geomorfologický celek táhnoucí se podél česko-saské hranice. Jedná se o plochou hornatinu s celkovou rozlohou české části 1 607 km2 z celkové rozlohy 6 000 km2 (délka 130 km, průměrná šířka 40 km), střední výška činí 707,6 m a nejvyšším bodem je Klínovec (1 243,7 m). Tento geomorfologický celek sousedí na území ČR na západě se Smrčinami a Chebskou pánví, na jihu s Sokolovskou pánví, Doupovskými horami a Mosteckou pánví a na východě s Děčínskou vrchovinou, severní hranici pak tvoří státní hranice mezi ČR a Německem (Saskem).
Krušné hory jsou (byly) velice bohaté co se týče nerostných surovin (cín, měď, stříbro, olovo, železo, uran) a již od středověku zde byly tyto suroviny těženy. S rozvojem těžby drahých kovů je spjat rozvoj Jáchymova, který byl ve svém vrcholném období (16.století) druhým největším městem ČR (18 000 obyvatel). Hydtologicky náleží celé Krušné hory do povodí Labe a jejich přítoků (na české straně Ohře a Bílina). Geologické složení je pestré, převažují však ruly.
| podcelek | okrsek | podokrsek | nejvyšší bod | m.n.m. | GPS |
| Klínovecká hornatina | Přebuzská hornatina | Rolavská vrchovina | Jeřabí vrch | 964,6 | N 50°24.34833 E 12°36.125 |
| Kraslická hornatina | Špičák | 990,8 | N 50°22.15667 E 12°34.070 | ||
| Hamerská hornatina | Tisovský vrch | 977 | N 50°20.92667 E 12°44.13333 | ||
| Zaječická vrchovina | Zaječí hora | 1008,5 | N 50°23.38333 E 12°43.370 | ||
| Jáchymovská hornatina | Božídarská hornatina | Tetřeví hora | 1005,8 | N 50°25.29833 E 12°51.03167 | |
| Abertamská hornatina | Božídarský Špičák | 1115,4 | N 50°24.02667 E 12°53.32667 | ||
| Vykmanovská hornatina | Klínovec | 1243,7 | N 50°23.765 E 12°58.075 | ||
| Českohamerská hornatina | kóta | 1173,8 | N 50°24.14333 E 12°57.080 | ||
| Jindřichovická vrchovina | Bublavská vrchovina | Počátecký vrch | 819,1 | N 50°19.39333 E 12°26.400 | |
| Olovská vrchovina | Vysoká jedle | 735,0 | N 50°15.770 E 12°37.120 | ||
| Nejdecká vrchovina | Jedlovník | 719,6 | N 50°16.465 E 12°37.810 | ||
| Krajkovská pahorkatina | kóta | 627,1 | N 50°12.44833 E 12°30.490 | ||
| Loučenská hornatina | Přísečnická hornatina | Vejprtská vrchovina | Velký Špičák | 965,0 | N 50°27.63333 E 13°05.165 |
| Jelenohorská vrchovina | Jelení hora | 993,5 | N 50°29.420 E 13°09.515 | ||
| Přísečnická kotlina | kóta | 836,8 | N 50°26.47167 E 13°07.00167 | ||
| Měděnecká hornatina | Měděnec | 921,2 | N 50°25.465 E 13°06.69333 | ||
| Novodomská hornatina | kóta | 857,9 | N 50°30.750 E 13°15.500 | ||
| Rudolická hornatina | Načetínská vrchovina | Čihadlo | 842,1 | N 50°35.25667 E 13°16.32167 | |
| Brandovská vrchovina | Kamenný vrch | 842,4 | N 50°36.350 E 13°23.490 | ||
| Mezihořská hornatina | Medvědí skála | 923,8 | N 50°34.240 E 13°27.87833 | ||
| Novoveská vrchovina | Mračný vrch | 852,2 | N 50°37.83667 E 13°32.85167 | ||
| Flájská hornatina | Moldavská vrchovina | Oldřišský vrch | 878 | N 50°42.09667 E 13°40.30667 | |
| Mezibořská hornatina | Loučná | 956,0 | N 50°38.91333 E 13°36.610 | ||
| Novoměstská hornatina | Vlčí hora | 890,6 | N 50°38.82833 E 13°38.48333 | ||
| Cínovecká hornatina | Pramenáč | 909,4 | N 50°41.950 E 13°43.91833 | ||
| Nakléřovská vrchovina | Telnická hornatina | Rudný vrch | 795,6 | N 50°43.70333 E 13°55.105 | |
| Petrovická vrchovina | Špičák | 723,3 | N 50°46.98667 E 13°55.22167 | ||
| Bolebořská vrchovina | Místecká vrchovina | Pavlovský Špičák | 695,1 | N 50°26.14167 E 13°13.075 | |
| Březenecká vrchovina | kóta | 692,1 | N 50°28.43667 E 13°20.140 |
diky za GPS vrcholů, nektere jsem jinak nemohl vubec najit. Nebyla by i mapa s rozdelenim KH na jednotlive hornatiny a vrchoviny, jako odkud kam ktera je? Diky daniel
Mapa se zobrazením hranic jednotlivých geomorfologických jednotek je online k dispozici na http://geoportal.cuzk.cz/Geoprohlizec/default.aspx?wmcid=9590#. Krušné hory jsem ovšem zpracovával ještě v době, kdy tato mapa nebyla zveřejněna online (byla k dispozici jen méně podrobná mapa vycházející ze stejného zdroje v publikaci „Geomorfologické členění reliéfu Čech). Tudíž je možné, že zde budou i nepřesnosti (v oné publikaci je kromě té mapy i tabulka zahrnující všechny geomorfologické jednotky včetně nadmořské výšky nejvyššího bodu, ovšem v tomto je spousta nepřesností) – při zpracovávání Krušných hor jsem vycházel primárně z této tabulky a ne příliš podrobné mapy v této publikaci, tudíž tam mohou být nepřesnosti.