Geomorfologický celek a zároveň členitá hornatina nacházející se na rozhraní Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Sousedí s těmito celky: Zlatohorská vrchovina a Rychlebské hory na severu, Hanušovická vrchovina na západě až jihozápadě a Nízký Jeseník na východě a jihu. Plocha 523,35 km2, střední výška 887,6 m, nejvyšším bodem je Praděd (1 491,3 m), který je díky 146,5 m vysokému televiznímu vysílači na vrcholu i nejvyšším pevným bodem celé ČR.
Co do výšky jde o druhé nejvyšší pohoří ČR. Geologicky je tento horský celek tvořen horninami krystalinika Hrubého Jeseníku – jádro tvoří ruly, obal převážně metamorfované devonské horniny, v západní části i amfibolity. Ve vrcholových částech se nacházejí zbytky holoroviny přemodelované v pleistocénu kryogenními procesy, díky čemuž zde nalezneme množství kryogenních tvarů (mrazové sruby, balvanová moře, izolované skály – např. Petrovy kameny, Vozka či Keprník). v glaciálu se zde nacházelo hned 5 horských ledovců, z nichž největší a nejvýznamnější se nacházel na úbočí Vysoké hole, kde vytvořil typické ledovcové údolí ve tvaru písmene U zvané Velká kotlina – toto údolí je nejvýznamnější botanickou lokalitou celé ČR!). Tímto horským celkem probíhá rovněž hranice úmoří Baltského (povodí Odry -Opava s Moravicí a Bělá) a Černého moře (povodí Moravy (Merta a další menší toky). Hrubý Jeseník je i jednou z nejvýznamnějších vodopádových oblastí ČR (vodopády Bílé Opavy, Vysoký vodopád). Oblast je prakticky celoročně hojně navštěvována, což platí zejména pro oblast nejvyššího vrcholu. Prakticky celý tento celek je chráněn jakožto CHKO Jeseníky, nacházejí se zde i maloplošné rezervace, existují i plány na vyhlášení národního parku.
podcelek | okrsek | podokrsek | nejvyšší bod | m.n.m. | GPS |
Keprnická hornatina | Šerácká hornatina | Keprník | 1422,8 | N 50°10.25667 E 17°06.985 | |
Přemyslovská hornatina | Černostráňský hřbet | Černá stráň | 1236,8 | N50°07.300 E 17°04.66167 | |
Ucháčská hornatina | Ucháč | 1009,2 | N 50°05.54667 E 17°02.74833 | ||
Medvědská hornatina | Hornoopavská hornatina | Medvědí vrch | 1216,2 | N 50°09.58667 E 17°18.71833 | |
Vrbenská vrchovina | Žárový hřbet | Žárový vrch | 1094,5 | N 50°06.54833 E 17°18.720 | |
Vysokohorský hřbet | Vysoká hora | 1030,8 | N 50°05.84167 E 17°21.12667 | ||
Kopřivnický hřbet | Anenský vrch | 860,7 | N 50°04.42833 E 17°22.685 | ||
Podleská vrchovina | kóta | 819,1 | N 50°02.32833 E 17°19.63667 | ||
Rudenská vrchovina | Čertova hora | 824,9 | N 50°00.59667 E 17°19.895 | ||
Pradědská hornatina | Pradědský hřbet | Praděd | 1491,3 | N 50°04.98167 E17°13.85833 | |
Kamzičnická hornatina | Vysokoholský hřbet | kóta | 1464,7 | N 50°03.51667 E 17°13.82333 | |
Ostružensko-hradečecké rozsochy | Temná | 1263,2 | N 50°03.28333 E 17°15.56167 | ||
Špičácké rozsochy | vrstevnice | 1075 | N 50°01.56667 E 17°10.26667 | ||
Karlovská vrchovina | Kopřivná | 1019,2 | N 50°02.255 E 17°16.83833 | ||
Desenská hornatina | Dlouhé Stráně | 1353,1 | N 50°04.27667 E 17°09.39833 |