Nejvyšším vrcholem celé Šumavy je masově navštěvovaný Velký Javor (Grosse Arber) na německé straně hor, nejvyšší vrchol české části nalezneme o pár desítek kilometrů východněji, přímo na hranicích ČR a Rakouska a nese pojmenování Plechý (něm. Plöckenstein) a dosahuje výšky 1378 m. Z Čech se chodí na vrchol buďto v rámci přechodu Šumavy, častěji však jako jednodenní okruh, kdy je výchozím bodem obec Nová Pec u horního konce Lipenské přehrady, kam lze dojet i vlakem.
Je začátek května, počasí polojasné, nic tedy nebrání se vydat vstříc nejvyššímu vrcholu české části Šumavy. Z Nové Pece se od místního nádraží vydávám v úvodu po asfaltce a zelené značce k místní části Láz, na jehož konci se nachází parkoviště, kam lze nejdále dojet autem. Asfalt zde ale bohužel nekončí, ten mě bude provázet ještě hezkých pár kilometrů cesty. Po pár minutách docházím k rozcestí Raškov, kde se dostávám k unikátnímu technickému dílu – Schwarzenberskému kanálu. Rovněž se zde k zelené značce přidává značka modrá. Nyní jdu kousek kolem Schwarzenberského kanálu, stále po asfaltce, až k rozcestí Rossbach. Naštěstí je začátek turistické sezóny, turistů je zde minimum, cyklisti takřka žádní…
Opouštím Schwarzenberský kanál a chvíli bude věren značce zelené. ovšem stále šlapu po asfaltu (v české části Šumavy je ho opravdu hodně…). Stoupání je stále velmi pozvolné, obloha stále polojasná, lidí jen minimum, prostě relax. Takto docházím až k nouzovému nocovišti pod Końským vrchem, který je poznamenán kůrovcem, ovšem oproti okolí Plechého je to jen slabý odvar. Na chvíli opouštím značené trasy a vydávám se krátkou odbočkou průsekem na samotný vrchol Koňského vrchu (1 026 m, výstup je legální, neboť se nejedná o I. zónu NP) , kde se nachází hezké skalní útvary. Nebýt toho mrtvého lesa kolem, nemá to zde chybu. Chvíli se kochám, odlovím kešku (GC2YGF7) a scházím zpět na značku.
U nocoviště konečně opouštím asfaltku, ovšem s tím je spojen i krátký, ovšem strmý výstup po kamenité stezce. Tento prudší úsek mě dovede až k Plešnému jezeru, které je jedním z ledovcových jezer Šumavy. Les nad jezerem je ovšem doslova zničen kůrovcem, místy je ve svazích ještě vidět sníh, obloha se zatáhla. Vypadá to zde dosti morbidně… Nyní mě čeká nejnáročnější část cesty – výstup po naučné stezce zvané Duch lesa. Stezka je víceméně ponechána napospas přírodě, takže zde není nouze o přelézání padlých stromů a jiné kratochvíle. K tomu se jako bonus začíná objevovat na stezce sníh… Malou pauzu dělám u pomníku Adalberta Stiftera, o kousek dále pak letecký pohled na Plešné jezero. Ovšem výstup na Plechý ještě zdaleka není u konce, ačkoli ten nejprudší úsek mám již za sebou. Čím výše jsem, tím je sněhová pokrývka souvislejší, stromů spadlých přes stezku rovněž neubývá. Nakonec však přece jen docházím na vrchol Plechý, kde se rovněž jako na Koňském vrchu nacházejí hezké skalní útvary.
Bohužel se zatáhlo, výhledy tedy moc nejsou – škoda. Navíc je zde nahoře i dosti zima a fouká studený vítr. Takže jen odlovit vrcholovou kešku (GC1MMTC), která se nachází již na území Rakouska, pohlédnout na „mrtvý“ hřeben Trojmezné a již se vydávám na sestup, který povede jinudy než výstup. Úvodní část je dosti strmá, stezka je pokryta vlhkým sněhem, je nutno jít opatrněji. Prudký sestup končí u rozcestí, kde odbočuje žlutá značka k Plešnému jezeru (je to rozhodně pohodovější varianta výstupu). Já však pokračuji dále po červeně značené hřebenovce. Po několika desítkách minut docházím k hraničnímu kameni I/X (keš GC1MM73) a vzhledem k dostatku času si ještě odskočím na následující vrchol hřebene – Studničnou (1 160 m, GC1MQCJ). Odtud se vracím zpět k hraničnímu kameni I/X .
Zde opouštím červenou hřebenovku, po níž jsem šel z Plechého a po modré značce a opět po asfaltce (sic!) jdu vstříc rozcestí U Říjiště, které znám již z cesty vzhůru. Po známé cestě ovšem nejdu dlouho, jen k dalšímu rozcestí Rossbach. Zde je již lidí více než tomu bylo ráno, i cyklisté vyrazili, neboť se opět vyčasilo. Dále pokračuji po žluté značce nejprve kolem hezkého potůčku, poté jej opouštím a docházím k silnici mezi Novou Pecí a osadou Jelení (pro běžný provoz je uzavřena). Po silnici vedoucí tu blíže, tu dále od potoka nakonec docházím tam, kde jsem výlet začal – do Nové Pece. Ovšem nekončím u nádraží, ale ještě si odskočím na most nad Vltavou. A rozhodně toho nelituji – vlevo lze vidět zamokřené louky a meandry Vltavy, vpravo začíná Lipno, na jehož břehu je zaparkována loďka, nedaleko ní je kvetoucí třešeň, k tomu hezké mráčky. Dokonalý fotomotiv!!!
Geomorfologické zařazení vrcholu: celek Šumava, podcelek Trojmezenská hornatina, okrsek Plešská hornatina, podokrsek Plešský hřbet
Délka trasy: 25,5 km
Co je zajímavého na trase? Schwarzenberský kanál, Koňský vrch, Plešné jezero, Plechý
Kešky po trase: GC1J4JA, GC2YG7F, GC1DTRF, GC1MMTC, GC1MM73, GC1MQCJ
Voda, občerstvení: V sezóně bývá otevřen bufet na rozcestí U Říjiště, voda jen z potoků, pramen není po cestě žáden
Co vidět ještě v okolí? osada Jelení s tunelem Schwarzenberského kanálu, jedno z Trojmezí ČR (cca 1,5 km z Plechého), železniční trať Nová Pec – Černý kříž vedoucí kolem meandrů Vltavy.
Kdy vyrazit? Květen – červen, případně na podzim, kdy je zde přece jen méně turistů a cyklistů