Rozsáhlý geomorfologický celek táhnoucí se ve směru západ – východ s délkou hlavního hřebene zhruba 95 km. Jeho sousedy jsou na severu Podtatranská kotlina a Kozie chrbty, na západě Starohorské vrchy (od Nízkých Tater je odděluje Hiadeľské sedlo, laickou veřejnosti jsou často zahrnovány jako součást Nízkých Tater) a Veľká Fatra, na jihozápadě pak malou plochou sousedí se Zvolenskou kotlinou, na jihu je sousedem Nízkých Tater Horehronské podolie, a na východě pak Spišsko-gemerský kras (jeho podcelek Slovenský raj). Nejvyšším vrcholem je Ďumbier (2 045,9 m).

Pohoří se dělí podobně jako např. Malá Fatra na dva svým charakterem odlišné podcelky – vyšší Ďumbierské Tatry v západní části a od nich sedlem Čertovica oddělené Kráľovohoľské Tatry. Ač výškový rozdíl mezi nejvyšším vrcholem Ďumbierských Tater Ďumbierem a nejvyšším vrcholem Kráľovohoľských Tater Kráľovou hoľou nedosahuje ani 100 m, je charakter obou částí hor výrazně odlišný – zatímco takřka celý hřeben Ďumbierských Tater je situován nad horní hranicí lesa, tak v Kráľovohoľských Tatrách nalezneme rozsáhlejší oblasti nad horní hranicí lesa jen v její nejvyšší a nejvýchodnější části, ve zbylé části se nad horní hranicí lesa nacházejí jen menší nesouvislé plochy (ačkoli onen les je díky rozsáhlé těžbě dřeva mnohde již minulostí). Zajímavstí také je, že zatímco v Ďumbierských Tatrách nalezneme delší doliny na jih od hlavního hřebene, naopak v Kráľovohoľských Tatrách jsou delší doliny směřující na sever od hlavního hřebene. Pohoří je tvořeno převážně žulami, pouze v severních rozsocách Ďumbierských Tater nalezneme vápence a s tím související rozsáhlé jeskynní systémy, z nichž jsou mnohé přístupné veřejnosti.

Nízké Tatry jsou významné i z hydrologického hlediska, neboť vody z něj odvádí hned několik významných slovenských vodních toků – Hornád, Hron, Váh a Hnilec, přičemž hned tři z těchto řek – Hron, Váh (respektive jedna z jeho dvou zdrojnic – Čierný Váh) pramení na svazích Kráľovej hoľe, která je tedy z hydrologického hlediska bezpochyby nejdůležitějším vrcholem celého Slovenska.

Nízké Tatry jsou hojně vyhledávány turisty, ovšem to platí zejména pro její nejvyšší část zhruba mezi vrcholy Poľana a Ďumbierm kde se nachází i nejvýznamnější lyžařské středisko celého Slovenska, až na vrchol Chopku vedou z obou stran lanovky. Zbylé části pohoří jsou mnohem klidnější a převažují zde ti, kdo se vydají na několikadenní pěší přechod celého hřebene Nízkých Tater, který patří mezi nejvyhledávanější vícedenní přechody hor Slovenska a to i díky útulnám a několika horským chatám na hlavním hřebeni. Velká část Nízkých Tater je zahrnuta do Národného parku Nízké Tatry.